Máte tři možnosti:

1. Zaměstnavatel zřídí druhou (případně další) mzdovou účtárnu, která bude zpracovávat mzdy a podávat měsíční hlášení samostatně za vymezený okruh zaměstnanců, jenž jí byl při registraci přiřazen. Za mzdovou účtárnu se ale pro tyto účely nepovažuje externí poskytovatel služeb (např. účetní či mzdová firma).
2. Zaměstnavatel vygeneruje údaje ze dvou oddělených zdrojů (například ze dvou mzdových účtáren) a následně je sloučí do jednoho výstupu. Výsledné hlášení ale musí obsahovat správné součty, zejména v souhrnné a pojistné části.
3. Zaměstnavatel odešle řádné měsíční hlášení obsahující údaje za první skupinu zaměstnanců a údaje za další skupinu následně doplní formou opravného hlášení. I v tomto případě musí být souhrnná a pojistná část upravena tak, aby odpovídala celkovému součtu za všechny zaměstnance.

Nikoli, definice mzdové účtárny stále vychází ze zákona č. 187/2006 Sb., z ustanovení § 3 písm. d), kdy se mzdovou účtárnou rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů. Z uvedeného vyplývá, že mzdová účtárna je vždy interním útvarem vytvořeným zaměstnavatelem, nikoli externím dodavatelem služeb. V tomto případě se nejedná o vztah mezi zaměstnavatelem a jeho mzdovou účtárnou, ale o vztah mezi zaměstnavatelem a třetí stranou poskytující mzdové a účetní služby.

Z tohoto důvodu bude nutné postupovat jedním z těchto způsobů:

1. Zaměstnavatel vygeneruje údaje ze dvou oddělených zdrojů (zaměstnavatel a externí poskytovatel služeb) a pak z nich vytvoří jeden výstup (souhrnná a pojistná vrstva musejí být řádně sečteny).
2. Zaměstnavatel odešle z prvního útvaru řádné hlášení s první kategorií dat a druhou kategorii zaměstnanců dopošle jako opravné hlášení. Musíte také opravit souhrnnou a pojistnou vrstvu na součet za obě skupiny zaměstnanců.

Pro jednotné měsíční hlášení není k dispozici samostatný papírový formulář. Měsíční hlášení lze podat výhradně elektronickou formou.

V případě, že zaměstnavatel nevyužívá mzdový software, může podat jednotné měsíční hlášení prostřednictvím ePortálu ČSSZ, který umožní hlášení vyplnit a odeslat elektronicky.

Prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude rovněž možné podávat podání související s evidencí zaměstnavatele a zaměstnance a oznamovat změny či opravy evidovaných údajů.

S ohledem na to, že první měsíční hlášení budou zaměstnavatelé podávat nejdříve v dubnu 2026, bude i tato služba na ePortálu ČSSZ dostupná od 1. dubna 2026.

Ano, pokud jste plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a podali jste vyúčtování této daně za rok 2023 nebo 2024. Případně jste byli jako plátce této daně registrováni u Finanční správy ČR v roce 2025 nebo v prvním čtvrtletí roku 2026. Popřípadě jste před 1. dubnem 2026 podali přihlášku k registraci, o níž dosud nebylo Finanční správou ČR rozhodnuto. Ve všech těchto třech případech vás ČSSZ samo přihlásí do registru zaměstnavatelů vedeného dle zákona o nemocenském pojištění.

O této skutečnosti jste buď už byli, nebo budete informováni příslušnou územní správou sociálního zabezpečení prostřednictvím datové schránky; současně vám bude přidělen variabilní symbol.

Ve stanovené lhůtě (od 1. do 30. dubna 2026) bude nutné ČSSZ podat doplňující registrační údaje, jejichž výčet a podrobnosti k danému můžete nalézt zde: Pokyny k vyplnění Registrace zaměstnavatele - doplňující podání. A následně přihlásit do evidence všechny osoby, které jsou podle příslušné právní úpravy považovány za zaměstnance.

Registrací SVJ jako zaměstnavatele mu vznikají povinnosti vyplývající ze zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele upravujícího mj. evidenci zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Ano, pokud jste registrováni u Finanční správy ČR jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a to i v případě, že podáváte nulová vyúčtování daně z příjmů fyzických osob, splňujete podmínky pro registraci zaměstnavatele ve smyslu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Na tomto základě budete přihlášeni do registru zaměstnavatelů vedeného ČSSZ podle zákona o nemocenském pojištění.

Po provedení registrace budete povinni ve stanovené lhůtě podat doplňující registrační údaje do evidence zaměstnavatelů.

Pokud skutečně nebudete podle zákona o JMHZ zaměstnavatelem, bude na vás, abyste se za podmínek upravených zákonem odhlásili z evidence zaměstnavatelů u ČSSZ.

Jste-li zaměstnavatel, který je veden v registru zaměstnavatelů, budete muset v termínu od 1. do 30. dubna 2026 učinit podání, ve kterém doplníte několik údajů, aby byla evidence o vás kompletní.

Výčet těchto údajů naleznete tady: Pokyny k vyplnění Registrace zaměstnavatele - doplňující podání. Variabilní symbol zůstává beze změny a nadále jej budete pro účely plnění povinností podle zákona o jednotném měsíčním hlášení užívat.

Po doplnění údajů o zaměstnavateli následně doplníte také údaje ke svým zaměstnancům. Stručný výčet těchto údajů lze nalézt zde: Seznam dohlašovaných údajů ke stávajícím zaměstnancům.

V JMHZ se bude nejvyšší dosažené vzdělání uvádět pouze v atributu 10091 Nejvyšší dosažené vzdělání, tedy stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání podle KKOV. Další údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání (rok ukončení vzdělání, název a typ školy, obor vzdělání – tak jak se uváděly v ISPV) se v rámci JMHZ sledovat nebudou.

Při registraci zaměstnance se do atributu 10249 uvádí čtyřmístný kód postavení v zaměstnání podle klasifikace NKPZ. Podrobnější vysvětlivky k dané klasifikaci naleznete zde.

V případě jednatelů a jejich postavení v zaměstnání, resp. zařazení do kódů NKPZ, je prvotním kritériem skutečnost, zda mají se zaměstnavatelem současně uzavřenou pracovní smlouvu podle zákoníku práce. Pokud pracovní smlouvu uzavřenou mají, tak jim náleží kód 1111 Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo 1112 Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou. Pokud pracovní smlouvu uzavřenou nemají, přiřadí se jim kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci).

Nikoliv, tento údaj se u českých zaměstnanců nesleduje, a ani sledovat nebude. Typ dokladu, číslo dokladu a stát, který doklad vydal, je povinný k vyplnění (a evidenci) pouze u zaměstnanců cizinců, přičemž pro vyplnění se použije číselník CIS Typ dokladu: průkaz totožnosti – označen písmenem "I", cestovní pas – písmenem "P", ostatní doklady – písmenem "O". Průkazem totožnosti je myšlen: průkaz o povolení k pobytu (např. zaměstnanecká karta) nebo občanský průkaz jiného členského státu EU. Ostatními doklady jsou myšleny: cestovní průkaz totožnosti, vízový štítek v cestovním dokladu nebo povolení k pobytu vydané jiným státem EU.

Úplný výčet údajů, které bude na základě zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele muset obsahovat příslušná evidence zaměstnanců, naleznete v přílohách nařízení vlády č. 417/2025 Sb. Dále je také tento výčet k nalezení na webových stránkách ČSSZ nebo zde: Výčet údajů, které budou součástí evidence zaměstnanců.

Podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se za zaměstnance považuje osoba podle zákona o nemocenském pojištění, tedy osoba, které v souvislosti s výkonem činnosti plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, jež jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny.

Z uvedeného vyplývá, že i v případě, kdy není sjednána konkrétní výše odměny za výkon funkce, může být jednatel považován za zaměstnance, pokud mu z výkonu funkce může vzniknout nárok na příjem ze závislé činnosti.

Odlišná situace nastává tehdy, je-li mezi společností a jednatelem výslovně sjednáno, že výkon funkce je bez nároku na odměnu. V takovém případě není tato osoba považována za zaměstnance, a to až do okamžiku, kdy jí bude poprvé zúčtována případná odměna za výkon funkce, i když měl být výkon bezplatný.

Je však potřeba připomenout, že i jednateli, který vykonává funkci bez odměny, mohou plynout některé jiné příjmy ze závislé činnosti (např. je mu přiděleno motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely) a v takovém případě splňuje definici zaměstnance a je nutné ho přihlásit do evidence zaměstnanců.

Podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se za zaměstnance považuje osoba podle zákona o nemocenském pojištění, tedy osoba, které v souvislosti s výkonem činnosti plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, jež jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny.

Z toho vyplývá, že pokud nebyla členům výboru SVJ přiznána odměna, vykonávají funkci bezplatně. V takovém případě není člen výboru SVJ zaměstnancem ve smyslu zákona o JMHZ a není potřeba ho přihlásit do evidence zaměstnanců. Pokud by členovi výboru SVJ byl poskytnut jiný příjem, který sice není odměnou za výkon funkce, ale je považován za příjem ze závislé činnosti, přihlášen by být musel.

V tomto případě bude nutné použít kód pro druh činnosti (ID atributu 10239) Q, přičemž bližší určení pracovněprávního vztahu (ID atributu 10502) vyplníte jako „Žádné“.

V tomto případě bude nutné použít kód pro druh činnosti (ID atributu 10239) 1, přičemž bližší určení pracovněprávního vztahu (ID atributu 10502) vyplníte jako „Pracovní vztah specifické skupiny“.

U jednočlenného (individuálního) orgánu SVJ (třeba jen ten jeden předseda SVJ) platí, že je považován za zaměstnance podle § 5 písm. a) bod 22 ZNP, tedy použije se kód druhu činnosti 1.
V případě předsedy družstva držíme, že se má přihlásit jako člen družstva, tedy podle § 5 písm. a) bodu 4, a to s kódem druhu činnosti O.
 

Ano. Pro účely zákona o JMHZ se zaměstnancem mimo jiné rozumí poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o JMHZ. Proto do evidence zaměstnanců musíte přihlásit i osoby s příjmy osvobozenými od daně. Rozhodující je, že jde o příjem ze závislé činnosti bez ohledu na to, zda je peněžní či nepeněžní či zda je nebo není od daně osvobozen. Zaměstnance budete uvádět v JMH a bude jim přiděleno OIČ i číslo zaměstnání.

Ne. Autorské honoráře na základě autorské smlouvy (smlouvy o dílo) jsou příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 tohoto zákona. Osoby samostatně výdělečně činné nespadají dle zákona o JMHZ do definice zaměstnance (§ 3 zákona o JMHZ) a zákon se na ně nevztahuje.

Ano. Pokud jste plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jste zaměstnavatelem ve smyslu zákona o JMHZ a budete povinni podávat JMHZ a plnit související povinnosti.

Ano. V evidenci zaměstnanců podle zákona o JMHZ budou muset být nově evidováni i zaměstnanci, kteří dosud nebyli vedeni v registru pojištěnců ČSSZ, protože nebyli účastni nemocenského pojištění. Zákon o JMHZ nově definuje, kdo je zaměstnancem, a to bez ohledu na sjednaný nebo zúčtovaný příjem.

Povinnost evidence zaměstnance vzniká dnem zvolení do funkce, pokud je za výkon funkce poskytováno plnění (odměna). Pokud zaměstnavatel nemůže použít přihlášení podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o JMHZ, použije se režim § 19 písm. b) (lhůta 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat plnění).

Vyhodnocení možnosti stanovit předpokládané datum nástupu je vždy na zaměstnavateli. Zaměstnavatel zvolí odpovídající postup (přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. a), nebo následné přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. b) bod 1.).

Pokud se podle smlouvy, stanov nebo jiného dokumentu odměna předpokládá, přihlašuje se dnem zvolení do funkce.

Ano. Pokud je bezplatný výkon funkce ve smlouvě výslovně ujednán (nevzniká povinnost poskytovat plnění), nevzniká ani povinnost podávat za tyto osoby JMHZ. V případě, že bezplatný výkon funkce není výslovně ujednán, považuje se tato osoba za zaměstnance, kterému v době výkonu činnosti plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, a proto by byla tato osoba považována za zaměstnance ve smyslu zákona o JMHZ.

Podle zákona o JMHZ bude nutné jednotné měsíční hlášení podávat. 

Pokud byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění aspoň v jednom kalendářním měsíci za trvání zaměstnání, oznamoval se nástup do zaměstnání, tj. v tomto případě den zvolení do funkce, a potom až skončení zaměstnání, tj. den skončení výkonu funkce. Od 1. 1. 2026 se oznamuje den nástupu do zaměstnání a den skončení zaměstnání, je-li zaměstnanec odměňován, i když není účasten nemocenského pojištění.

Pokud zaměstnání trvá, nelze zaměstnance odhlásit z evidence zaměstnanců. Zaměstnání člena dozorčí rady je vykonáváno (trvá) nepřetržitě. Způsob odměňování není kritériem pro přihlášení do evidence zaměstnanců a jeho odhlášení z evidence zaměstnanců. Zaměstnavatel podává za zaměstnance, který nemá příjmy, ale jehož zaměstnání trvá, hlášení, ve kterém vykazuje nulové hodnoty.

V tomto období musíte přihlásit zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů a následně jednatele do evidence zaměstnanců do 8 dnů od nástupu. Přihlášení zaměstnance před okamžikem nástupu do zaměstnání se v tomto období nevyžaduje.

Evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ zahrnuje i zaměstnance, kteří dosud nebyli vedeni v registru pojištěnců ČSSZ (např. proto, že nebyli účastni nemocenského pojištění). Zákon o JMHZ vymezuje zaměstnance bez ohledu na sjednaný nebo zúčtovaný příjem; rozhodující je, že jde o vztah, v němž je osoba poplatníkem daně ze závislé činnosti a zaměstnavatel je plátcem této daně. Pokud tedy vyplácíte nepravidelně odměnu z dohody o provedení práce, musíte plnit povinnosti zaměstnavatele podle zákona o JMHZ, včetně podání JMHZ.

Do 30. 6. 2026 platí podle § 35 zákona o JMHZ povinnost přihlásit zaměstnance (ve smyslu zákona o JMHZ) do 8 dnů od nástupu k výkonu práce. Od 1. 7. 2026 se uplatní § 19 odst. 1 zákona o JMHZ (přihlášení nejpozději před nástupem, nejdříve 8 dnů před předpokládaným nástupem). 

U členů zastupitelstev je za den nástupu do zaměstnání považován den, od něhož náleží odměna za výkon funkce, a tento den bývá zpravidla dopředu znám. Je-li to vhodné, lze využít i částečnou registraci podle § 19 odst. 2 zákona o JMHZ s doplněním kompletních údajů do 8 dnů od skutečného nástupu.

Pokud není u členů zastupitelstva možné stanovit předpokládaný den nástupu, postupuje se při přihlašování do evidence zaměstnanců podle § 19 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona o JMHZ. Toto pravidlo platí obecně pro všechny obdobné situace, v nichž nelze využít režim podle § 19 odst. 1 písm. a).

Vyhodnocení možnosti stanovit předpokládané datum nástupu je vždy na zaměstnavateli. Zaměstnavatel zvolí odpovídající postup (přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. a), nebo následné přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. b) bod 1.).

Ne, životní cyklus GUID končí zamítnutím a je potřeba podat další podání s novým identifikátorem. Naopak při opravném hlášení je nutné uvést GUID řádného podání, které je opravováno.

Balíky můžete dělit, jak potřebujete, nelze pouze překročit horní hranici 1 500 individualizovaných formulářů.

Nemusí se uvádět, jestliže zadáte do 10356 hodnotu 0, 
Jakmile však v 10356 uvedete hodnotu vyšší než 0, už musíte vyplnit i atributy 10354, 10355, 10240, 10241, 10242.